Co se děje na tvůrčích rezidencích na Zámku ve Žďáře nad Sázavou?
Co se děje na takové umělecké/ tvůrčí rezidenci?
Tvůrčí rezidence je, zcela zjednodušeně řečeno, čas a prostor na soustředěnou práci, v tomto případě aktivitu nezávislého profesionálního umělce – zpravidla choreografa, performera atd., který sám aktivně tvoří a potřebuje nějaký prostor, kde by se mohl koncentrovat. Zároveň usilují o sdružování více uměleckých oborů, umožňují mezioborová setkání, českých i zahraničních tvůrců. Je to vlastně první fáze jeho tvorby, která probíhá ještě před tím, než začne zkoušet představení na jevišti. A tak se celý náš areál stává místem tvůrčího výzkumu, soustředění, hledání nových tvůrčích cest.
Program Uměleckých rezidencí patří mezi celoroční aktivity, které organizujeme Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA. pro profesionální umělce na Zámku a ve vznikajícím kreativním centru Muzea nové generace. Je součástí jednoho ze tří koncepčních pilířů udržitelného rozvoje areálu, jenž se odehrává nejen v oblasti kulturních aktivit, ale i ve sféře ekologie a ekonomiky. V roce 2022 jsou již naplánovány tvůrčí pobyty na březen až květen a také od září do listopadu.
Pořád se potřebuji doptat, jak to pak probíhá konkrétně? Co se děje a co mohou návštěvníci zažít?
Nezávislí umělci mají po dobu minimálně deseti dnů možnost intenzivně pracovat na svém projektu, na díle ve fázi zrodu, a vidět práci dalších tvůrců. Skupiny se potkávají v inspirativním prostoru areálu a navzájem sdílí svoje zkušenosti, přístupy a znalosti z oboru. Často se zrodí další nová přátelství a spolupráce.
Návštěvníky zveme pravidelně na veřejnou prezentaci, kde umělci představují svoji práci. Diváci mohou sledovat, jaký byl jejich cíl, v jakém stadiu tvůrčího procesu se nacházejí, na čem pracovali a kam se posunuli. Ukázky se pokaždé konají na různých místech areálu, podle povahy a potřeb projektu a vždy jsou zakončeny společnou diskusí s diváky. Třeba Valterri Alanen, finský student režie pražské DAMU, byl teprve na začátku tvůrčího procesu a prostřednictvím video prezentace představil svoje téma vztahu člověka ke svému prostředí na specifickém motivu lesa. Vychází ze své zkušenosti, jeho rodina vlastní les a on sedí na dvou židlích u jednoho stolu, jako ochránce a hospodář v jednom. Také proto během rezidenčního pobytu projezdil okolní lesy, setkal se s místními pracovníky lesního hospodářství.
Nebo díky práci choreografky z prostředí nového cirkusu Stephanie N´Duhirahe, která ve svém projektu Šrámy reflektuje následky poškozujících faktorů, „šrámů“ na těle i na duši, se diváci dostali do Starého opatství Zámku, jenž v mnoha ohledech právě takové stopy historie dokumentuje. Choreografka a tanečnice Johana Pocková zde před více než rokem zahájila výzkum k představení K Madoně se rzí, jež zachycuje subtilní hledání vnitřního ztišení a klidu, inspirované zážitkem z dětství a z návštěvy venkovského kostelíka. Oba projekty již měly premiéru a zdárně „žijí“ na české a zahraniční scéně a získávají pozitivní ohlasy.
Zde jsem vyjmenovala jen některé z loňského roku, ale tento program se na Zámku realizuje již deset let.
Johana Pocková přijíždí právě teď, v březnu, s týmem svého spolku POKETART a bude rozpracovávat své představení, duet Jáma lvová, pojednávající o manipulaci a populismu, a zapojí širokou veřejnost. Zajímá ji nový rozměr, který performance získá a jak intenzita tématu zesílí právě díky zapojení velkého množství lidí. Společně vytvoří jednou a jedinečně, naprosto neopakovatelně dílo Jáma lvová UNLIMITED Žďár! Jsme zvědaví.
„Rezidence mi nabídla možnost ponořit se hlouběji do tématu a ujasnit si, co je pro mě na tomto projektu důležité. Stále to byla fáze reflexe, kdy si dovolíte sbírat nápady, dojmy a pocity, aniž byste tolik přemýšleli o výsledku. Necháte se inspirovat místy, zvuky, časem a diskusemi s dalšími týmy.“ (Stéphanie N´Duhirahe)
